Pro ilustraci uvádíme několik skutečných příběhů.

Zadlužený panelákový byt – Případ Z. Š.

Manželé Z. Š. a J. Š. spoluvlastní sídlištní byt 1+1 na pražském sídlišti. Jednoho dne obdrželi obálky s červeným pruhem z katastrálního pracoviště. Protože s nemovitostí nijak nemanipulovali, domnívali se nejprve, že jsou katastrem osloveni v souvislosti s digitalizací katastru.

Ke zděšení vlastníků však obsah obálek vydal svědectví o tom, že bylo vyhověno přání manželů a do evidence katastru je na jejich list vlastnictví zapsáno zástavní právo za úvěr ve výši 1,5 milionu korun. Potíž byla v tom, že to nebylo přání manželů, ale akce party podvodníků. Falešné doklady, které předložili katastru k zápisu zástavního práva byly dokonalé. Nicméně u soudu neobstály.

Aby odstranili neoprávněný zápis na svém listu vlastnictví, manželé museli investovat v přímých nákladech 50 tisíc korun, v nepřímých nákladech dalších 30 tisíc. S nemovitostí nemohli manipulovat po dobu roku a půl, než se věci vrátily do původního stavu.

Nájemník prodal byt bez vědomí vlastníka – Případ B. P.

Pan B. P. pronajal svůj byt panu C. Z. Po návratu z ciziny zjistil, že již pronajatý byt nevlastní. Vlastní ho paní H. N. Ta dokládá, že byt koupila od pana C. Z. a má na to věrohodné doklady.

Pan C. Z. zmizel a doklady, které předložil katastru jsou sice přesvědčivé, leč padělané. Pana C. Z. hledá policie, ale marně.

Paní H. N. se nechce svého vlastnického práva vzdát, pan B. P. rovněž. Se svým sporem směřují k soudu…

Ukradené pozemky – Případ K. G.

Paní K. G. v restituci získala pozemky na okraji Prahy. Při náhodné kontrole svého vlastnictví zjistila, že její pozemek o výměře téměř 3 hektary není zapsán na listu vlastnictví. Následně zjistila, že byl za pomoci zfalšovaných listin prodán za 1 milion korun. Jeho skutečná cena je však cca 50 milionů. Než se stačila soudně ubránit, zločinné spolčení ho prodalo v dražbě. Soudní řízení dosud trvá.